Tři zlaté oblouky nebeské hudby

Tři zlaté oblouky nebeské hudby je pravděpodobně reprodukcevýznamného díla raně severské renesance, konkrétně vlámského mistra. Tři obloukovité panely, spojené skrytými panty, vyprávějí příběh o nebeské harmonii a mateřské lásce, mají výšku 16, šířku 14, jedn. pole jsou 7-14,3-7 cm a váží 220g, materiál je silný 1 cm.
Dominantou je výjev usazený v bohatě zdobeném chrámovém interiéru. Je to trůn, na němž sedí Panna Maria s Ježíškem v náručí. Maria, oděná do sytě oranžovo-hnědého roucha, s majestátní zlatou korunou na hlavě, sedí na vyvýšeném podstavci. Interiér je definován sloupy, arkádami a hlubokou perspektivou, vše podloženo detailním brokátovým baldachýnem a vzorovanou dlažbou. Ježíšek je v centru pozornosti, symbolizující zrození Spasitele.

Na levém křídle se shromáždil sbor andělů, jejichž pohledy se sbíhají k centrální Madonně. Jsou oblečeni v opulentních, brokátových a zlatem vyšívaných rouchách, typických pro dobu pozdní gotiky a rané renesance. Andělé se věnují zpěvu a hře na hudební nástroje, z nichž je patrný malý pozitiv nebo přenosné varhany, což zdůrazňuje motiv oslavy a nebeské hudby.

Pravé křídlo oživuje další skupina andělů, tentokrát soustředěná na velkolepé varhany. Jeden z andělů hraje, další se sklánějí se zjevnou úctou a soustředěním. Tyto hudební nástroje symbolizují chválu a jsou vizuálním vyjádřením božské harmonie. Anděl u varhan má bohatě drapované roucho, které vizuálně vyvažuje kompozici.
Triptych je zjevně reprodukce malby na dřevěné desce (zadní strana naznačuje světlé, svisle rýhované dřevo, s potištěnými obrázky na přední straně, zarámovanými v jednoduchém, zlaceném dřevěném rámu s dekorativními nýty. Má závěsný háček, což naznačuje, že byl určen k zavěšení na zeď pro osobní zbožnost.
Dílko se silně podobá stylu a ikonografii vlámského malířství 15. století, zejména dělům mistrů jako je Hans Memling (cca 1430–1494). Memling často maloval Madonny obklopené muzicírujícími anděly v bohatých interiérech. Konkrétně toto je s největší pravděpodobností novější reprodukce, suvenýr nebo devocionálie, odhadem z 20. století (druhá polovina, možná 60. léta a dále), což je patrné z materiálu, zpracování a stylu tisku.
T258
Z
590